Jsem blogový časopis,
plný koní a poníků,
jsem časopis Poník,
pravý svět koňáků!

Červenec 2013

Kůň na pastvě

28. července 2013 v 22:59 | Natálka

KŮŇ NA PASTVĚ


- "Koně z pastvy neutíkají, je-li porost bohatý" (staré moudro)

na podzim nebo v zimě, kdy je tráva po ránu mokrá nebo namrzlá a může snadno vyvolat koliku, vypouštíme koně až kolem poledne - v létě pouštíme koně brzy ráno, protože v poledne bývá horko a obtěžují ho mouchy - obecně můžeme pastviny využívat celých 24 hod, nebo jen část dne (záleží na kategorii zvířat) - mladé koně při jejich odchovu umísťujeme na pastvinu celodenně (tedy i celoročně) - koně, kt. používáme i k práci pod sedlem či v zápřeži umísťujeme na pastvinu na pár hodin denně - koně, kt. umísťujeme na pastvinu nezapomínat odčervovat ! (1. odčervení - ještě před vyhnáním na pastvinu) - koně lze pást s hovězím dobytkem a ovcemi

pastevní období - trvá od konce dubna do poloviny října - před jeho začátkem musíme koně navykat na pobyt venku nejlépe pobytem ve výběhu - v prvních dnech tohoto období paseme přibližně hodinu, poté prodlužujeme až na 2 hod a později na 3-4 dopoledne i odpoledne - pro starší koně lze použít i noční pastvu (hlavně v horkých dnech) - nemáme-li kvalitní porost, přidáváme na pastviny seno.

VÝZNAM PASTVY;
Ø dodává vysoce hodnotné a botanicky pestré krmivo
Ø umožňuje volný pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu - nepostradatelná je pro březí klisny, klisny s hříbaty a odchov

PASTVINA ROZLOHA;
- 2.5 - 3.5 hektarů
- pro 1 koně aspoň plocha 0.4 ha pastviny
- nikdy nezakládáme na příliš svažitých plochách

KVALITNÍ ROSTLINY;
- jílek vytrvalý, bojínek luční, srha říznačka, psineček výběžkatý, kostřava ovčí, kostřava luční, lipnice luční, kostřava rákosovitá, vičenec ligrus, smetanka lékařská, jitrocel kopinatý

NEVHODNÉ ROSTLINY;
• bodláky - konzumace je pro koně bolestivá - ostny na listech mohou poranit sliznici v ústní dutině
• kopřiva dvoudomá - způsobuje drobné popáleniny tlamy
• medyněk vlnatý - pro koně má velmi nízkou nutriční hodnotu
...pýr plazivý, metlice, zblochany, rákos obecný atd.

JEDOVATÉ ROSTLINY;
• dub - listy a plody (žaludy) jsou jedovaté - vysoký obsah taninu - poškození ledvin + zácpa

• štědřenec - všechny části rostliny jsou jedovaté - nejvíce semena: smrtelně jedovatá - projevují se nervové poruchy a dochází k úhynu zvířete

• starček přímětník - dokonce i v suchém stavu je jedovatá - poruchy funkce jater, jež může dojít k jejich úplnému selhání

a mnoho dalších rostlin...

OPLOCENÍ;

Oplocení - min. výška: 1,3 m
- ze sloupků 2 m vysokých, asi 20 cm silných, které se na silnějším konci zašpičatějí, impregnují nebo alespoň opálí, aby v zemi zapuštěný konec déle vydržel
- sloupky se zatloukají asi 60 cm do země ve vzdálenosti 4 m
- na sloupky se pak z vnitřní strany natloukají 2 dřevěné čtyřmetrové latě

Existuje mnoho způsobů oplocení; dřevěné, kovové, drátěné, umělohmotné, z živého plotu apod...

VODA;
Přírodní zdroj - když pastvinou protéká potok s čistou (nezávadnou) vodou s přístupnými břehy

dno - štěrkovité - nejlepší - písčité - kůň muže s vodou pozřít i písek → následně může vyvolat koliku

rybník - s vydatným přítokem nebo dostatečně veliký, aby zůstal stále nezakalený

Ve žlabu a v trubkách - materiál: - nerezavějící

Vědro - musíme ho umístit tak, aby do něho kůň nešlápl - vhodné je ho zasadit do staré pneumatiky → zabráníme jeho převrácení

PŘÍSTŘEŠEK;
- nutné pro celodenní pobyt koní na pastvině - dřevěná otevřená kůlna - ochrana před nepříznivým počasím (vítr, déšť, sněžení, prudké slunce,…) - otevřená strana nemá být namířena ke slunci

PÉČE O PAATVINU;
• čištění pastviny - pastvinu bychom měli čistit přibližně 2x týdně, a to zbavovat pevných výkalů (koňských koblížků) - prevence invaze hlístů (červů)

• posečení pastviny - první vypasená část se poseče na výšku okolo 10 cm (odstraníme tak vrcholové části rostlin nesoucí semena a zamezíme tak vysemenění plevelných rostlin - př. bodláků, šťovíku, ...)

• vláčení pastviny - vypasené místo vyvláčíme - čím častěji pastvinu vláčíme, (ať už během pastvy či těsně po jejím ukončení) tím lépe - vláčení provzdušňuje půdu a podporuje růst trávy

• válcování pastviny - lze použít na jaře po vláčení, když je porost ještě nízký (max. do 10 cm výšky) - slouží k upevnění měkkých míst, ke srovnání povrchu a zlepšení vlhkostních podmínek půdy - válcujeme hlavně jílovité půdy

• dosévání, založení nového porostu - buď na přelomu března a dubna či července a srpna - dávka: 20 kg osiva/ha

• hnojení pastviny - rovnoměrná vrstva hnoje dodá živiny pro rychlejší růst a sníží zátěž vypasené oblasti
- přednost hnoji před umělými hnojivy, kt. potlačují jetel v porostu
- nevýhoda aplikace umělých hnojiv -> jakmile jednou začneme hnojit uměle, budeme rok od roku potřebovat vyšší dávky hnojiv k udržení úživnosti pastviny
- nevýhoda aplikace hnoje -> delší doba (v průměru 2-3 roky) vedoucí k obnovení původní úživnosti pastviny
- výhoda aplikace hnoje v systému se neztrácejí živiny a dusík, vázaný na přítomnost jetele podporuje růst dalších druhů rostlin tvoří se humusová vrstva přitahuje množství žížal, bezobratlých živočichů, hub, bakterií, kt. rozkládají organický materiál a uvolňují z něj další živiny pro růst rostlin

VÝŽIVA KONÍ A PONÍKŮ

28. července 2013 v 22:51 | Poník |  Články





- Koně ve volné přírodě nachodili denně odhadem 60 kilometrů. Pohyb byl pro ně nesmírně důležitý; přemisťovali se za potravou, k vodním zdrojům i utíkali před predátory. Živili se nízkoenergetickou pastvou, vysokými travinami. Terén, na kterém se pohybovali, se zkládal z kamení, které napomáhali k obrušovaání jejich kopyt...


Dnešní zdomestikovaný kůň je v pohybu omezen. Ve většině stájí stráví většinu dne, zavřený v boxu, jen zlomek času pobývá na pastvinách, či výbězích a průměrně hodinu stráví pod sedlem. Je krmen převážně senem (objevovým krmivem) a jádrem. V lepším případě žije kůň v režimu 24/7 tj. že se celý den pohybuje po pastvinách a není zavírán do stáje. Celý den má neomezenou pastvu a je dokrmován senem, většinou i jádrem.
Který z uvedených příkladů je te správný? V dnešní době už dalo spoustu lidí klasicému boxvovému ustájení, sbohem. Proč taky, když je trend dnešní doby, chovat koně "přirozeně." Ano, lidé, kteří zajišťují svému koni takovýto režim, dělají jistě dobře, jen i přes to, že je toto dnes moderní, neuvědomují si spoutu chyb, které i přes to dělají a co pro koně vůbec není přirozené...

POHYB

Jedna z nejzákladnějších věcí, které bychom měli svému koni dopřát. Pohyb na čerstvém vzduchu, nejlépe po kamenitém a kopcovitém terénu. Velmi dobrý způsob, jak to koni dopřát je vybudovat "paddock paradise," jedná se o přetransformování koňského výběhu do podoby, s jakou se kůň setkává ve volné přírodě. Kůň je nucen k pohybu a přemisťování se za potravou, seno je rozmisťováno do hromádek, zdroje pité vody se nacházejí na opačném konci, než- li přístřešek apod...
O tento boom se postaral Jamie Jackson, Američan, který se zabýval zkoumáním a sledováním divokých koní - mustangů ve Velké pánvi. Užasl nad tím, že koně mají výborný výživový stav a skvělá kopyta, bez jakéhokoliv kování, či strouhání.
V dnešní době asi jen málokdo, umožní svému koni nachodit cca 60 km denně. Idelání je, když kůň ujde 15 - 30 km.

POTRAVA

Když chceme sestavit krmnou dávku koni, bereme v potaz jeho zdravotní stav, váhu, zátěž... uvažujeme, ale nad tím, že jeho žaludek pojme asi jen 8 litrů stravy? I když se náš kůň pohybuje celodenně na pastvě, má neomzený přísun potravy, zejména cukrů, i když hlavní živinou pro něj je vláknina?
Denně kůň vypije 30 -60 litrů vody, z toho potřebuje pro svůj organismus 65 - 70 % vody z celkového přijmu živin. Celkově kůň požře 2x více vody než sušiny. Minimum sušiny je 1 % jeho tělesné hmotnosti.
Živiny, které kůň přímá a jsou nezbytné rpo chod jeho organismu:
  • Sacharidy: -strukturální; vláknina pro tvorbu buněčné stěny.
- nestrukturální; (škroby, cukry)
  • Strukturální sachardiy: - celulóza - která je hůře ztravitelná, hemiglukóza, která se vyskytuje v řepných řízkách. Hemicelulóza.
  • Fruktany: vyskytují se v trávě, ovoci...
  • Cukry: - jednoduché = sacharóza
- škrob: vyskytují se v granulích, musli (glukóza).
  • Tuky: rýžové otruby
  • Bílkoviny: aminokysleiny, lizín - jsou nezbytné pro tvorbu svalů.
  • Kůň POTŘEBUJE krmiva bohatá na vlákninu- seno, senáž, řízky, tráva... (pouze však v omezeném množství!)
  • NESMÍME ZAPOMÍNAT NA TO, ŽE POMĚR VÁPNÍKU A FOSFORU MUSÍ BÝT VŽDY 2:1.

KRMIVA

  • PASTVA: jílek - maximum energetické hodnoty, v porovnání s kukuřící. Pro koně nejideálnější je tkzv. hladový výběh t.j. výběh, na kterém je minimum trávy, nachází se na něm jen hlína nebo písek. A roznášíme na něj po hromádkách seno. Kůň je nucen přemisťovat se za potravou, což je pro něj přirozené a potravu si sám hledá. Pro koně je nejpřirozenější přijímat potravu ze země, tím se mu i obrušují zuby. Je to pro koně mnohem lepší, než přijímání potravy ze sítí, kde musí zvedat hlavu a padá mu seno do očí a nozder.
Koně začínáme přivykat na pastvu postupně, začínáme na 5 minutách. Pokud se kůň vyskytuje na pastvě delší dobu, hrozí mu ( především poníkům) schvácení kopyt. Proto bychom měli brát v potaz to, že kůň by se měl pást jen pár hodin, ideální je rozmení 1 - 3 hodiny denně. Chyba je, pokud kůň bude na pastvě jen občas, to zvládne za krátkou dobu toho sežrat mnohem více, než kdyby byl na pastvě několik hodin .
Tráva obsahuje cukry, přemíra cukrů koni škodí. Ideální je, když je kůň přikrmován senem. To mu podáváme v dostatečném množství s přihlédnutím na jeho tělesnou hmotnost. Seno: 4 - 8 M/J na kg sušiny,
  • Bílkoviny: obsahují vysoký podíl fosforu, malý podíl vápníku. Obsah tuku 10 ks na 1 kg sušiny.
  • Ječmen: podáváme pouze VAŘENÝ.
  • Oleje: 9 MJ na kd sušiny. Nejlepší je lněný, ostropestřecový, rýžový, slunečnincový.
Koně jsou u nás běžně dokrmováni jádrem, i když 98 % takových koní to nepotřebuje. Většina lidí si mylně myslí, že kůň, který je využíván jen na rekreaci potřebuje ještě něčím "dokrmit" (granule, oves, řepné řízky) atd... Měli bychom brát vptaz to, že sportovní kůň nemá takovou zátěž, jako rekreační, tudíž, nepotřebuje ani tolik energetického krmiva. Toto je jedním z příčin, proč bývá tolik koní energetických pod sedlem.

Obsah škrobu v krmivách:

  1. OVES: 40 % škrobu
  2. JEČMEN: 50 % škrobu
  3. KUKUŘICE: 70 % škrobu



Pokud chceme sestavit koni krmnou dávku, vždy je nejlepší domluva s výživovým specialistou. Nesprávným krmením koní vznikají různé onemocnění, jako např.: shcávení kopyt, vředy, špatná krmitelnost koně, apod...
Pamatujte, že pro koně není vůbec ideální pokud má nadváhu. Zapříčiňuje to to onemocnění kloubů. Ideální je pokud koni nahmatáme žebra a nemá tukový hřeben na krku, nebo tukové polštářky u kořene ocasu, na lopatce, či na jiných částech těla.